Do školy s hliněnou destičkou aneb Na co psali naši předchůdci?

Papír je jedna z nejběžnějších surovin dnešní doby. Setkáváme se s ním denně a život bez něj si už asi nedokážeme představit. Ale co kdyby žádný papír neexistoval a vy byste museli do školy místo lehkého sešitu tahat několik hliněných tabulek nebo třeba pergamenové svitky?
Pojďte s námi nahlédnout do minulosti a zjistíte, že dřív to lidé se psaním vůbec neměli tak jednoduché, jako teď...

Mezopotámie
První pokusy o jakési zaznamenávání informací vznikly už ve 3. tisíciletí př. n. l., právě tady, ve starověké Mezopotámii. Obyvatelé této země zapisovali na hliněné destičky z naplavené hlíny a jílu, nejdůležitější nápisy však většinou tesali do kamene. Psaní na tabulky bylo poměrně jednoduché:  do ještě vlhké hlíny se pomocí různých dřevěných nebo rákosových kolíčků vytlačil text a tabulky se potom nechaly na slunci usušit nebo se vypálily v ohni. My už si asi nedokážeme představit, že bychom tímto způsobem napsali víc než pár řádků, přesto tímhle způsobem ale vznikly první knihy, např. slavný Epos o Gilgamešovi. 

Zdroj fotografie: vesmir.msu.cas.cz

Starověký Egypt
Staří Egypťané zřejmě už zjistili, že zápis na hliněné destičky není zrovna nejpraktičtější, a proto vymysleli novou metodu - psaní na papyrus. Papyrus se už o něco víc podobal našemu papíru (všimněte si odvození názvu těchto dvou psacích látek), který se vyráběl ze stébel rostliny zvané šáchor papírodárný, která se ve starověkém Egyptě těšila velké hojnosti. Slovo papyrus pochází ze staroegyptského "papuro", což v překladu znamená „patřící králi“. Je tedy jasné, že výroba a použití papyru si tehdy mohli dovolit jen ti nejvýš postavení...

šáchor papírodárný

Zdroj fotografie: wikipedia.org

Asie

V Asii ped několika tisíci lety ovládl svět psaní pergamen. Ten se vyráběl ze sušené zvířecí kůže (nejčastěji oslů, koz, vepřů, ovcí...) a oproti papyru byl výrazně kvalitnější, ale také dražší. Nicméně se stal velmi oblíbeným, protože jeho používání se dochovalo až do 14. století, kdy byl nahrazen naším známým papírem. Název získal podle asijského města Pergamon, kde se začal vyrábět. V Asii se dříve psalo také na hedvábí, ale takový luxus si opravdu mohl dovolit jen málokdo.

Antické Řecko a Řím
I zde si našli svůj specifický způsob zapisování - na voskové tabulky. Ty byly většinou vyrobeny ze dřeva a pokryté vrstvou vosku, do které se text vyrýval. Vosk se poté dal snadno odstranit a tabulka se mohla znovu použít, tento způsob tedy sloužil spíše ke krátkodobému zapisování. Voskové tabulky se používali nejen v antice, ale i ve středověku a na některých místech dokonce i v raném novověku!

Zdroj fotografie: http://tabularomana.blog.cz

Jaké byly další způsoby zapisování? Čím se psalo, kdy vznikly první tužky? A jak tedy vznikl náš starý známý papír? To vše a ještě více se dozvíte v dalším díle Cestopisu jedný půdy na Radiu Domino! 

Veronika Dvořáková